Platón a Aristotelés
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Platón
(427 pr.K.-347pr.K.)
Starořecký filozof Platón představuje výchozí bod západní politické filozofie a také mnohého z našeho etického a metafyzického myšlení.Je to otec západního duchovního myšlení.
Narodil se ve vznešené athénské rodině kolem roku 427 př.K. V mládí se seznámil se Sokratem (také filozof).Ten se stal jeho přítelem a rádcem.V roce 339 př.K. byl tehdy sedmdesátiletý Sokrates souzen za to, že mládež vede k bezbožnosti a kazí ji.Byl uznán vinným, odsouzen na smrt a popraven.Tato událost zanechala v Platónovi trvalý odpor k demokratické vládě.
Platón začal cestovat, aby získával zkušenosti.Kolem roku 387 př.K. se do Atén vrátil a založil tam školu, Akadémii, která pak existovala přes devět set let.Většinu zbývajících čtyřiceti let života působil v Athénách jako učitel a spisec filozofie.Jeho nejslavnějším žákem byl Aristotelés.Platón zemřel roku 347 př.K., ve věku osmdesáti let.
Napsal třicet šest spisů, většinou o politických a etických otázkách, ale také o metafyzice a teologii.Jeho nejslavnější dílo se jmenuje Republica, které představuje jeho koncepci ideální společnosti.
Za nejlepší formu vlády považuje Platón aristokracii.Tím nemyslí dědičnou neboli monarchii, ale aristokracii elit, těch, kdo mají skutečné nebo domnělé schopnosti nebo zásluhy, tedy meritokracii.Takže by vládly nejlepší a nejmoudřejší osobnosti ve státě.Ty by občané nevolili, ale vybíraly by se kooptací.Osoby, které jsou již členy vládnoucí neboli strážní třídy, by měly přijímat další osoby do svých řad čistě na základě zásluh.
Platón se domníval, že všichni lidé, muži i ženy, by měli dostat možnost předvést, zda jsou způsobilí stát se členy této strážní třídy.-Platón byl prvním velkým fil., který hlásal zásadní rovnost obou pohlaví.Zastával se výchovy a vzdělávání dětí státem ve všech oblastech.
Nakonec pravda je, že žádná vláda v Evropě z Platónova modelu politického systému nevychází.Jeho ideje z nějaké části ovlivnily strukturu vlády ve Spojených státech.
Když ale porovnáme např. myslitele Thomase Jeffersona nebo Voltaira, můžeme říct, že jejich politická díla měla na svět vliv pouze po dvě tři století, zatímco Platónův vliv trvá přes dvacet tři století.
Aristotelés
( 384 pr.K.-322pr.K.)
Byl největší filozof a vědec starověku.Byl původcem studia formální logiky, obohatil téměř každé odvětví filozofie a bohatě přispěl k vědě.
Mnoho jeho myšlenek je dnes již zastaralých.Ale daleko významnější než jeho jednotlivé teorie je rozumový přístup, který jeho dílo protíná.Mezi řádky je v něm patrný postoj, že každý aspekt lidského života a společnosti může být příslušným předmětem myšlení a analýzy.Dále, že víra, že lidstvu stojí za to , aby systematicky zkoumalo každý aspekt přirozeného světa a přesvědčení, že bychom k vynášení závěrů měli využívat jak empirických pozorování, tak logického uvažování.Tyto postoje, které jsou v rozporu s tradicionalismem, pověrčivostí a mysticismem, hluboce ovlivnily západní civilizaci.
Aristotelés se narodil v roce 384 př. K. ve městě Stageira v Makedonii.Jeho otec byl uznávaný lékař.V sedmnácti letech odešel do Atén studovat na Platónově Akademii.Měl veliký zájem o biologii a "praktickou vědu".Později měl zájem o filozofické hloubání.
V roce 342 se vrátil do Makedonie a stal se soukr. učitelem králova syna, tehdy třináctiletého Alexandra Velikého.Roku 335, po Alexandrově nástupu na trůn, se vrátil do Atén a otevřel si tam vlastní školu, Lyceum.alexandr velice štědře Aristotela podporoval a dával mu peníze na jeho bádání.Byl to pravděpodobně první případ v dějinách, kdy vědec dostával od vlády tučné fin. podpory.Ovšem na druhé straně byl Arist. zásadně proti Alex. diktátorskému způsobu vlády, a když dobyvatel popravil jeho synovce pro podezření ze zrady, lze usuzovat, že měl v úmyslu skoncovat i s Aristotelem.Ten byl k Alex. choutkám až příliš demokratický a díky úzkému spojení s ním mu také Ateňané nedůvěřovali.Takže když po Alexandrově smrti v roce 323 př.K. získala moc v Aténách protimakedonská frakce, označila Aristotela za bezbožného člověka s nedostatkem úcty.Aristotelés si včas připomněl, jak sedmdesát šest let před tím dopadl sokratés, a proto z města uprch se slovy, že Atéňanům nedá druhou šanci, aby zhřešili proti filozofii.
Již pouhý rozsah Arist. díla je udivující.Dochovalo se čtyřicet sedm prací, starověké seznamy mu připisují dokonce 170 knih.Psal o astronomii, zoologii, embryologii, geografii, geologii, fyzice, anatomii, fyziologii, aj.Dále o etice, metafyzice, psychologii a ekonomice, o teologii, politice, rétorice a estetice.Také o výchově, poezii, barbarských zvycích a o ústavě Atéňanů.Snad nejvýznamnější ze všech jeho děl je teorie o logice.Jeho díla se překládala skoro do všech svět. jazyků.
Podle dnešních měřítek se některé jeho myšlenky zdají extrémně reakční.Například to, že podporoval otroctví, protože je prý v souladu s přirozeným právem, a že věřil v přirozenou podřízenost žen.Tyto názory samozřejmě vystihují převládající mínění oné doby.Avšsk mnoho jeho názorů je nápadně moderních.Např. to, že "chudoba je otcem revoluce a zločinu" a že "všichni, kdož hloubají o způsobu vlády nad lidstvem, jsou přesvědčeni, že osud říší závisí na výchově mládeže."(Za Arist. života pochopitelně neexistovalo veřejné vzdělávání.)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát